A je to tady. I na mě došla řada. Vysoká škola neznamená jen nová škola a noví lidé, ale také (pro některé z nás) stěhování. Brno je můj sen už dva roky a poslední měsíce nepřemýšlím nad ničím jiným, než nad tím, jaké budou spolubydlící, jak se mi bude v novém bytě bydlet a jestli bylo vážně nutné si kupovat nádobí, když si asi ani vařit nebudu 😄

Všechno se začalo odehrávat už v červnu, kdy jsem se po hlavě pustila do hledání toho pravého bytu. Bylo to těžší, než jsem si myslela. Měla jsem pocit, že snad nic nenajdu a skončím na ulicích Brna. V tomto případě bych začala Brno spíše nenávidět. Nakonec jsem našla byt, který odpovídal mým požadavkům a jeli jsme na prohlídku. Už v červnu. Upřímně, obdivuji studenty, kteří v srpnu našli byt, který alespoň z části odpovídal jejich požadavkům. 

Jak se ukázalo, byla to láska na první pohled a po předání jsem si byla na 99% jistá, že budu v bytě více než spokojená (to jedno procento tam nechám pro takový ten případ, kdy se něco přeci jen zkazí 😳).

Nikdy předtím jsem nebyla v týdnu sama bez mamky, bez přítele. Ani na intru jsem nebyla. Takže si asi umíte představit, jaké obavy mám. Nikdo nenavaří, nikdo nevypere a hlavně na mě nikdo nebude čekat doma. Určitě to bude z části osvobozující. Na druhou stranu jsem docela cíťa, takže to budu dost prožívat. No co, všechno je jednou poprvé a i tohle je jedna z těch věcí, kterou si musím projít, abych dosáhla toho, co chci.

Vrátíme se k tomu předávání. Dostala jsem klíče od bytu, pár věcí jsem si už dokonce nastěhovala. Část toho zbytku jsem si pokoupila v Ikei. Bylo pro mě těžké vybrat si jen tu trochu nádobí na byt. Ale našla jsem a krásně mi talířky i hrníčky k sobě ladí 🙈.
P.S. Velice jsem si myslela, jak toho po tom prvním nastěhování povezu do Brna málo. Opět jsem byla naivní, víc jak půlku tam teprve povezu, tak mi držte palce ✊😶

Momentálně se připravuji na první cestu do Brna sama a docela se sama sobě směju. Mé orientační schopnosti jsou nic moc. Ale i tak se těším. Budu tam jen dva dny, takže budu mít čas se alespoň z části aklimatizovat a přijít na to, jak to na bytě/v Brně chodí.
___________________________________________________________________________________________________________________________

Je pondělí odpoledne a já už sedím za svým novým stolem u "mě doma" v "mém novém bytě". Je to zvláštní. Až teď se cítím poprvé opravdově sama. Beru to jako velkou zkušenost. Myslím tím vysokou školu a bydlení na bytě, kde spoléhám jen sama na sebe.

Už teď vím, že to nebude jednoduché. Ať už škola, nebo bydlení a soužití. Avšak jsem moc ráda, že zatím mám ze spolubydlících více než dobrý pocit a doufám, že spolu budeme dobře vycházet. Přeci jen, i tohle je důležité, když máte někde bydlet skoro nonstop.

Kdo z vás je nově studentem v cizím městě, přeji jen, abyste se neztratili, zvládli první hodiny přednášek (mě to teprve čeká) a byli jen pozitivní, protože tohle děláte pro sebe a musíme to brát nejen jako výzvu, ale i jako zkušenost a možnost zkusit něco nového a hlavně jiného. Přeji mnoho štěstí!

S 💗 J.